Gender

Některé věci, jež se dennodenně dějí ve společnosti, mě dohánějí nezřídka ke vzteku a velkému rozhořčení. Mezi ně patří i nerovnost mužů a žen, ve které jsou ženy značně diskriminovány. Je tomu tak v rodině, politice, v náboženství – které je zřejmě jedním z pramenů méněcennosti žen. Od zrodu starověkých civilizací až do 19. století (!) bylo jediným úkolem žen starat se o děti, domácnost a manžela.

Prameny méněcennosti žen

Od vzniku člověka se začaly utvářet role ve společnosti a rodině. Ženám byl přisouzen dar rodit děti a mužům zase síla. Silnější přežije. A silnější je muž, proto měl hlavní slovo ve společnosti. Ruku v ruce s člověkem přišlo náboženství, kde byli hlavní bohové vyobrazeni jako muži, kteří jsou silní na těle i na duchu, a tudíž schopní vládnout všemu a všem. Muž jako živitel, muž jako vůdce, muž jako bůh. Ve vývoji starověkých civilizací prostě nebylo pro ženy jiné uplatnění než v rodině.  Období válečných ideálů ve starověku ženám vzhledem k jejich malé fyzické zdatnosti nic neříkalo a na filosofii zkrátka neměly čas.

V novověku na území českého státu se objevil koncem 18. století překvapivý názor – že ženy jsou rovnocenné bytosti jako muži. Tento názor se však moc neujal. V roce 1811 ve Všeobecném občanském zákoníku bylo ustanoveno: „Manželka je i v domácnosti pouze vykonavatelkou mužských příkazů“ Jak tohle mohli napsat do zákoníku?!

Později se společnost shodla, že ženy by se měly více vzdělávat. Bylo to proto, aby se zvětšila úroveň českých rodin a aby žena byla muži lepší společnicí. V 19. století, když ženy konečně využily svého potenciálu a vzdělávaly se, započala éra různých feministických hnutí.

Současnost

Ve společnosti jsou stále zakotveny stereotypy, které se zdají být až nadčasové. Asi nejvíce to jde vidět v rodině. Stále má muž hlavní slovo, žena se stále stará o domácnost a děti s rozdílem, že už pracuje. A to je dost těžké, zmáknout práci a ještě domácnost, když spousta mužů si stále myslí, že domácí práce není jejich úkol.

Diskriminace žen v povolání

Dle mého názoru nejsou typická zaměstnání pro ženy a muže, stejně tak jako nejsou typické ženské a mužské vlastnosti. Každý má v sobě prvky ženskosti a mužskosti. Existují ženy racionální a chladné a muži citliví a vnímaví. Proto mi přijde nesmyslné odsuzovat někoho kvůli jeho biologickému pohlaví. Například když se žena rozhodne dát se k hasičům, protože je silnější než leckterý chlap a protože tohle povolání jí nejvíce láká, tak nemůže. Ne proto, že by nesplňovala požadavky, ale proto, že je žena.

Další věcí jsou platy, které mají muži několikanásobně vyšší. Ve věku 35 - 39 let činí rozdíl až 27,3% ve prospěch mužů. Stojí za zamyšlení fakt, proč dva lidé se stejným vzděláním, zkušenostmi i schopnostmi mají o tolik rozdílný plat. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že ženy odchází na mateřskou dovolenou. Zatímco muži mají daleko více času, proto můžou v práci trávit delší čas. V některých z případů se ovšem jedná o čistou diskriminaci žen.

Rodina

V dnešní době v rodině pracují většinou oba rodiče. Zdálo by se logické, že když už není muž jediný, kdo domů nosí výplatu, změní se úlohy v domácnosti. Ale není tomu ve většině případů tak. Domácí práce nebo výchova dětí není přece mužská práce! Tento konzervativní názor se objevuje spíše u osob starších. Nová generace již přemýšlí moderně a hodně rodin má spravedlivě rozdělené role v domácnosti.

Inteligence žen a mužů

Po několik desetiletí byli muži v IQ testech průměrně o pět bodů úspěšnější než ženy. Výzkum z roku 2012 ale ukázal, že ženy dopadly daleko lépe než muži. Dle mého názoru je to způsobeno tím, že víc a víc ženám se dostává středního a vysokoškolského zdělání, která mají velký vliv na výši inteligenčního kvocientu. Jiné názory zase mluví o tom, že dnešní žena musí zvládnout více úkolů najednou (práci, děti, domácnost) a to má příznivý vliv na ženskou inteligenci.

Možnosti odstranění nerovnosti mužů a žen

Genderové stereotypy ve společnosti se odstraňují velice těžko. Důležité je ale výchova nové generace tak, aby vnímala každého jednice - muže i ženu - jako rovného, který disponuje prvky ženskými i mužskými nezávisle na jeho biologickém pohlaví.

Zavedení spravedlivosti ve věci platů by šlo teoreticky uskutečnit úpravou pracovního zákoníku, do kterého by se přidal zákon o rovnosti obou pohlaví vzhledem k platovému ohodnocení.

Podle mě je zapotřebí víc žen v politice, aby společnost měla dva úhly pohledu – ženský i mužský, koneckonců je složena z žen a mužů. Jak krásný by byl stát, ve kterém by si rovné rasy, byly skutečně rovné. Panovala by harmonie a soulad a feministky by se nemusely rozčilovat a nemusely by vznikat pojmy jako maskulinismus.

 Vaše Annie