Duch

Nevím, zda na paranormální jevy věříte nebo nevěříte. Avšak já jsem se poslední dobou začala o paranormální jevy zajímat. To přeci nejde, abychom na světě byli sami. Ano, některé věci jdou vysvětlit, avšak některé jsou nepravděpodobné. Největší pouto s duchy mají děti a zvířata, jelikož děti mají celkem větši představivost a vnímání stejně jako zvířata. Dříve jsem na to moc nevěřila, vždy jsem si řekla, že to byl vítr, či kočka, která mi proběhla místností, ale do té doby, dokud se mi to nestalo. Byl pátek večer, rodiče nebyli doma a já jsem hlídala brášku, jenž po desáté hodině usnul únavou. Tak jsem se tedy rozhodla, že si zkrátím čas tím, že půjdu na celosvětový server, kde si můžu volat s lidmy z celého světa. Samozřejmě, je to chatroulette.com. Zapojila jsem si webkameru a sluchátka si dala přes uši, trvalo mi to déle než obvykle. Když najednou, kamera šuměla tak jsem se zaposlouchala do sluchátek. Pískání, strašně pronikavé pískání. Koukla jsem se na obrazovku a ve tmě za mnou někdo nebo něco stálo. Viděla jsem oči. Okamžitě jsem to vypla, a utíkala do koupelny se umýt. Z mého zážitku mi běhá mráz po zádech. Od té doby mám v pokoji zvláštní zvuky. Někdy si za ně můžu sama, jelikož nechám otevřené okno a dveře a tím si způsobím průvan, jenž proudí celým bytem a dělá neplechu. Avšak někdy jsou to zvuky, které nejdou přisuzovat otevřenému oknu. Jenže já strach nemám, protože jestli tu se mnou někdo je, tak má k tomu asi pádný důvod a já už jen čekám, kdyby mi ukáže proč tu je. Někdy mám pocit, že je to někdo z mé rodiny, například babička Helena, která umřela dřív než jsem se narodila. Do dneška mě to mrzí, že mě neměla v náručí a neplakala nad svou první vnučkou. Jestli také máte nějaký podobný zážitek, pište ho do komentářů. Nebo na email helensblog@email.cz

S pozdravem Hellen