Věčné téma, kterým si dívky a ženy lámou v dnešní době hlavu. Ale dříve tomu bylo jinak. Nám „holčičkám“ patřily tenisky a našim maminkám boty s kramflíčkem. Dneska se dívka ve 10-ti chlubí svými botami s podpatkem a já v jejím věku řešila, jaké boty bude mít na sobě moje barbie.
Vlastně, v mém dětství to bylo všechno trochu jinak. Neznali jsme počítače, natož internet. Nebyli jsme naštvaní, když nám spadl net, avšak když nás rodiče nepustili ven. Neřešili jsme oblečení a kord jeho značku. Bylo nám to jedno. Nesmáli jsme se ostatním, co mají na sobě i tak jsme skončili špinaví.
Alkohol byl pro dospělé. Víno pro nás byl džus, vodka byla voda, rum byl čaj a pivo patřilo tatínkovi.
Řasenka, rtěnka, make-up, tvářenka, tužka na oči, stíny o tom jsme neměli ani páru. Stačila nám dvacetikoruna ke štěstí a pár kamarádů. Bylo jedno, jestli to je kluk i holka, nebavili jsme se o sexu, ale hráli jsme hry. Škoda, že už nikdy dětství dětí nebude takové jako jsme ho měli my, jako ho měli naše rodiče a prarodiče. Prostě už to nebude takové jako dříve! To mě mrzí a zároveň štve nejvíce.
S pozdravem Hellen